Vlastně je to neskutečnej vopruz... Psát takový ty první články na blogu... "Tento blog jsem založila, protože blá blá blá krát nekonečno..."
Tento blog jsem založila, protože (:D) mám dementní spolužáky.
Ano, dává to smysl.
Prostě zjistili adresu mého předchozího blogu a to je prostě... Prostě nemyslitelné! Aspoň teda pro mě, jakožto člověka, který píše na blog přesně ty věci, o kterých nechce, aby je ostatní věděli.
Ano i to dává smysl.
Je mi docela fuk, jestli si to čtou úplně cizí lidé... Spíš naopak. To je přesně žádoucí, ne? Ale prostě nesnesu vědomí, že si moje ventilace čte někdo, kdo mě osobně zná a prostě... Prostě ne.
Jestli vás zajímá můj názor, přečtěte si tohle.
A vůbec si zajděte na můj bývalý blog. Třeba o mě něco zjistíte.
Ha. Vlastně je to... nezvyklé... Zakládat blog s tím, že to není žádný nový začátek (teda je, ale...), žádná patologická potřeba začít někde s čistým štítem a s lidmi, kteří mě absolutně neznají.
Mám pocit, jako bych pokračovala ve svém starém blogu, akorát trochu v novém... Tak nějak na něj jenom navážu.
A mimochodem! Na blogspotu jsem tak trochu nováček... Vlastně jsem úplně nováček. Takže kdyžtak omluvte nějaké moje... ehm... neznalosti a tak. Dost se tady v tom topím.
Normálně bych zůstala u starého známého blog.cz, ale představila jsem si, že zase někdo zjistí moji adresu a já budu stejně v prdeli jako teď... A tady se to dá tak šikovně měnit, takže volba byla jasná... V rámci pudu sebezáchovy.
Zatím, lidstvo.
An.
Jo, první články jsou zlo. Nenávidím to a proto se modlím, abych už nemusela vypadnou ze svýho blogu.
OdpovědětVymazatA spolužáci jsou dementní, hrozně dementní. Lezou mi krkem den co den a když sedím sama, jen víc vnímám ten bordel kolem... a kdyby zjistili můj blog asi bych se vlastnoručně střelila do hlavy, nebo střelila je. Cokoliv, už tak jsem považována za... podivína :D
To jako... Já mám docela v pohodě třídu. Jakože rozhodně by to mohlo být mnohem horší... Jenom jde o to, že tohle se jim vážně nepovedlo. A co je nejhorší, že to udělali schválně a vědomě s tím, že věděli, že nechci aby o něm věděli...
VymazatTakže k tomu došlo.
OdpovědětVymazatJá se jen modlím k duchu šílené koblihy, aby se tohle už neopakovalo - jak u mých oblíbenců, tak třeba u mě. To bych se musela... já ani nevím co.
Tak hodně štěstí v pokračování na novém placu.
A blogspotu se bojím právě z důvodů, keré si zmínila - v tom zmatku bych se utopila. :-)
Jo, bohužel. Tak nějak jsem si říkala, že to přečkám a že to vydržím, než je to přestane bavit a oni na mě zapomenou. Jenomže dneska ve škole jsem tak nějak se zděšením zjistila, že o něm ví další dva lidi. A že bych možná musela čekat vážně dlouho... A to mi nejspíš nestálo za to, takže jsem zvolila tuhle možnost. A vůbec ten blog už byl takový nějaký... Poskvrněný.
VymazatTakže jsi to vyřešila takhle..:)
OdpovědětVymazatSnad nevadí, že jsem si tě zase vypátrala ( ale když si mi adresu sama od sebe prostě nenapsala!!!:D tak mi nic jinýho nezbylo, protože mě prostě baví tě číst:)).
A taky samozřejmě přeju hodně štěstí v pokračování:).
Samozřejmě, že ne. Neboj, já bych ti dala vědět, přísahám ;) A jsem ráda a děkuji, samozřejmě ;)
VymazatTak to nakonec takhle dopadlo... Ale na druhou stranu se tomu nedivím, já bych na blogu, který by objevili spolužáci, už nedokázala dál existovat. Doufám, že ti nevadí, že jsem ho objevila, ale bylo by mi líto, kdyby ses jen tak vypařila, hlavně když jsem zrovna tvůj blog našla a oblíbila! Prostě se mi ty tvoje články zalíbily :))
OdpovědětVymazatJá se mezi lidmi, které znám o svém blogu vůbec nešířím. Ale pořád není až zas tak hrozné, když to jsou jenom spolužáci, kteří tě vyštvou z tvého místa, ale mně se stalo úplně stejná věc, ale bohužel horší. Musela jsem se přestěhovat na svůj současný blog kvůli bráchovi... Sourozenci většinou o sobě ví všechno, ale to nešlo snést. Ono se to těžko vysvětluje, když mého bráchu neznáš. Ale jde o to, že spolužáci časem zmizí, brácha zůstává...
Nene, naopak, mě to moc těší a já bych vám stejně dala všem časem vědět, drahoušci, nebojte :D
VymazatJo, to asi moc nepochopím. Můj brácha je takovej o tři roky mladší debil. A kdyby objevil můj blog, asi by mě to sralo, ale vyrovnala bych se s tím, protože co no... Naopak spolužáci... Píšu hlavně o lidech ze třídy, takže to je pro mě docela nepředstavitelný problém.
Každý máme svůj kámen úrazu ;)
Můj brácha je o sedm let starší blbeček, kterého baví vyšťourat na každého co nejvíce věcí, o kterých nechce druhý, aby věděl. Ale když se to vezme kolem a kolem, je to smutné, že nemůžu věřit ani vlastnímu bráchovi... S mladším bráchou bych to i skousla, to by bylo takové jiné :)
VymazatTak tohle... Tohle ti nezávidím. Jo, je to smutné.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatGratuluju k řešení, chápu, že na starém blogu už by ti nebylo dobře. Každopádně je fajn, že blogování jako takové jsi nezapíchla:-) A mimochodem, tvůj nový blog má alespoň podle mé maličkosti moc pěknou grafiku, ta minulá byla taky fajn, nicméně současná mi sedí víc. Nádhera! Přeju hodně štěstí do dalšího psaní!
OdpovědětVymazatDíky :) Mě teda tohle moc nesedí. Resp. není to moc jako já. Je to takové moc milé a hezké a romantické. To předešlé bylo víc... Byla jsem to já :D Ale co už. Jsem ráda, že se to líbí aspoň tobě ;)
VymazatMně se ten předešlý vzhled taky líbil víc, rozhodně mě hned na první pohled zaujal. Tohle se mi zdá takové moc...ééé...prostě sladké. Ale myslím, že to je to nejmenší a dá se to časem snadno změnit ;)
VymazatMoc sladké, přesně :)
VymazatNéé, proč blogspot?! :D Potřebuju, aby mi úvodní stránka na blogu ukazovala nový články, jinak mě trkne sem zajít tak dvakrát do měsíce. :(
OdpovědětVymazatPromiň, promiň. Jenom proto, že se tady dá kdykoliv měnit adresa blogu, jenom proto... :/
VymazatBudeš tady muset hold chodit pravidelně :D:D
Pravidelně dvakrát do měsíce. :D
Vymazat:D No tak... Pořád lepší než vůbec.
Vymazat